Velký Osek
Naposledy aktualizováno: 26.11.2019

V roce 2009 tomu je již 90 let, kdy se v kronice Velkého Oseka objevila zmínka o obecní knihovně.Nahlédněme trochu do historie.

 

 Mladá Československá republika měla při svém vzniku plno starostí. Přesto se však nezapomnělo na kulturu, knihovny jmenovitě.Československo mělo v tomto nač navazovat.Četba i knihovny měly u nás v Čechách tradici. V létě 1919 se Národní shromáždění sešlo a schválilo zákon č. 430/1919 Sb, o obecních knihovnách, kterým se dostalo společenské i politické podpory státu. Byla stanovena povinnost obcí zřizovat obecní veřejné knihovny dokonce s přihlédnutím k národnostním menšinám v regionu obce. Knihovny dostávaly finanční podporu na nákup knih, případně i dary. Pokrokovost a demokratičnost patřily k přednostem tohoto zákona. Československo se tak zařadilo k zemím, kde knihovny měly své místo i ve státní politice. Zvláště významná byla možnost a přístup ke vzdělání na venkově. Doplňování fondů v jednotlivých knihovnách ovlivnilo v pozdějších letech postupné zdražování knih a zhoršování ekonomické situace v souvislosti s celosvětovou hospodářskou krizí.Přesto přijetí tohoto zákona o veřejných knihovnách obecních před osmdesáti lety znamenalo přínos pro vzdělanost, široký přístup ke knize.

 

 K tomuto období se vztahují i nejstarší zápisky o knihovně v obecní kronice V. Oseka. Jsou to Stručné záznamy říkající, že v roce 1919 byly v obci tříčlenná knihovní komise a příspěvek na knihovnu v tomto roce byl 200 Kč. V roce 1928 byla taktéž tříčlenná knihovní rada a dar od obce na knihy činil nevídaných 4,388,- Kč! Významným datem byl též den 6,7,1929, kdy byla slavnostně otevřena rozšířená knihovna obce s názvem Husova knihovna. Půjčuje se dvakrát týdně. Pak přicházejí těžká léta hospodářské krize, německé okupace, válka i osvobození a první poválečná léta. Další zmínka o knihovně je z r. l948, kdy dostává knihovní rada 5,000,-Kč na knihy a 200,- Kč na odměnu knihovníkovi měsíčně. V roce 1949 se objevují i jména v knihovní komisi: F. Moravec,M. Hlaváčková,F.Výtvar,V.Klíma,J.Javůrek.
  V roce 1960 má knihovna 3.484 svazků a 6.169 výpůjček, registrováno je 319 čtenářů. Knihovníkem je pan Stránský, pomocník pan O.Borecký. V roce 1964 je knihovna přestěhována do jiné místnosti v budově tehdejšího MNV.Předpokládáme, že knihovna byla umístěna v této budově od počátku až do roku 1972. V roce 1966 má knihovna 3.573 sv. a 1.780 výpůjček. Půjčují knihovníci : paní Petránová, Veverková,pan Štoček.Od roku 1968 půjčuje pan Borecký a uvažuje se o profesionální knihovně.Ta vzniká roku 1970. jako středisková knihovna s knihovníky: paní Šmídovou a panem M.Štočkem. Půjčuje se dvakrát týdně v sobotu a ve středu. Roku 1972 se knihovna stěhuje do budovy bývalé školky. Zde dochází v roce 1973 k velkým stavebním úpravám. Profesionální knihovnicí je Marie Němcová, krátce Zdena Dyková. V roce 1975 má knihovna 6706 svazků,306 čtenářů a 13.941 výpůjček. Knihovnicí je již paní Jiřina Stránská, krátkou dobu její mateřské dovolené paní Hana Krčilová.V roce 1981 dostává knihovna akumulační kamna a je vymalováno. Stav fondu je /1982/ 8145 sv., 507 čtenářů z toho 203 dětí, 3910 návštěvníků za rok. Odebíráno bylo 46 titulů novin a časopisů. Knihy i časopisy byly hrazeny státem.

 

Situace se poněkud mění v roce 1990, kdy po tzv." sametové revoluci" dochází všude k velkým změnám a to i v knihovnách. Dlouho očekávané politické uvolnění, svoboda tisku a projevu přináší velký nápor na čtenáře množstvím nových tiskovin, novin a časopisů a i knih. Některé tituly a autoři se u nás nesměli dříve vydávat, byly staženy z knihoven apod. Nyní se opět vracejí, vydávají znovu, vychází i překlady, encyklopedie atd. Knihovny však místo očekávaného vzestupu musí bojovat s dalšími novými problémy a těmi jsou hlavně finance, neboť současná společnost je hlavně tržní. Veřejné knihovny začínají přecházet pod nové zřizovatele a těmi jsou města či obce. Do kni hoven se dostává nová technika a to hlavně Internet. V roce /říjen/ l996 odchází dlouholetá knihovnice paní J. Stránská a po ní nastupuje Po mateřské dovolené paní Jaroslava Dohnalová, která dříve pracovala v Městské knihovně v Poděbradech. V roce 1999 probíhá rozsáhlejší rekonstrukce knihovny/podlahy, dveře, el. Vytápění/. V roce 2000 dostává knihovna grantem ministerstav kultury počítač , který je pro veřejnost zpřístupněn počátkem r. 2001 . Čtenáři a zájemci mohou využít služby internetu a čtenář. katalog.