Velký Osek
Naposledy aktualizováno: 13.5.2020

V roce 2009 tomu je již 90 let, kdy se v kronice Velkého Oseka objevila zmínka o obecní knihovn?.Nahlédn?me trochu do historie.

 

 Mladá ?eskoslovenská republika m?la p?i svém vzniku plno starostí. P?esto se však nezapomn?lo na kulturu, knihovny jmenovit?.?eskoslovensko m?lo v tomto na? navazovat.?etba i knihovny m?ly u nás v ?echách tradici. V lét? 1919 se Národní shromážd?ní sešlo a schválilo zákon ?. 430/1919 Sb, o obecních knihovnách, kterým se dostalo spole?enské i politické podpory státu. Byla stanovena povinnost obcí z?izovat obecní ve?ejné knihovny dokonce s p?ihlédnutím k národnostním menšinám v regionu obce. Knihovny dostávaly finan?ní podporu na nákup knih, p?ípadn? i dary. Pokrokovost a demokrati?nost pat?ily k p?ednostem tohoto zákona. ?eskoslovensko se tak za?adilo k zemím, kde knihovny m?ly své místo i ve státní politice. Zvlášt? významná byla možnost a p?ístup ke vzd?lání na venkov?. Dopl?ování fondů v jednotlivých knihovnách ovlivnilo v pozd?jších letech postupné zdražování knih a zhoršování ekonomické situace v souvislosti s celosv?tovou hospodá?skou krizí.P?esto p?ijetí tohoto zákona o ve?ejných knihovnách obecních p?ed osmdesáti lety znamenalo p?ínos pro vzd?lanost, široký p?ístup ke knize.

 

 K tomuto období se vztahují i nejstarší zápisky o knihovn? v obecní kronice V. Oseka. Jsou to Stru?né záznamy ?íkající, že v roce 1919 byly v obci t?í?lenná knihovní komise a p?ísp?vek na knihovnu v tomto roce byl 200 K?. V roce 1928 byla taktéž t?í?lenná knihovní rada a dar od obce na knihy ?inil nevídaných 4,388,- K?! Významným datem byl též den 6,7,1929, kdy byla slavnostn? otev?ena rozší?ená knihovna obce s názvem Husova knihovna. Půj?uje se dvakrát týdn?. Pak p?icházejí t?žká léta hospodá?ské krize, n?mecké okupace, válka i osvobození a první povále?ná léta. Další zmínka o knihovn? je z r. l948, kdy dostává knihovní rada 5,000,-K? na knihy a 200,- K? na odm?nu knihovníkovi m?sí?n?. V roce 1949 se objevují i jména v knihovní komisi: F. Moravec,M. Hlavá?ková,F.Výtvar,V.Klíma,J.Javůrek.
  V roce 1960 má knihovna 3.484 svazků a 6.169 výpůj?ek, registrováno je 319 ?tená?ů. Knihovníkem je pan Stránský, pomocník pan O.Borecký. V roce 1964 je knihovna p?est?hována do jiné místnosti v budov? tehdejšího MNV.P?edpokládáme, že knihovna byla umíst?na v této budov? od po?átku až do roku 1972. V roce 1966 má knihovna 3.573 sv. a 1.780 výpůj?ek. Půj?ují knihovníci : paní Petránová, Veverková,pan Što?ek.Od roku 1968 půj?uje pan Borecký a uvažuje se o profesionální knihovn?.Ta vzniká roku 1970. jako st?edisková knihovna s knihovníky: paní Šmídovou a panem M.Što?kem. Půj?uje se dvakrát týdn? v sobotu a ve st?edu. Roku 1972 se knihovna st?huje do budovy bývalé školky. Zde dochází v roce 1973 k velkým stavebním úpravám. Profesionální knihovnicí je Marie N?mcová, krátce Zdena Dyková. V roce 1975 má knihovna 6706 svazků,306 ?tená?ů a 13.941 výpůj?ek. Knihovnicí je již paní Ji?ina Stránská, krátkou dobu její mate?ské dovolené paní Hana Kr?ilová.V roce 1981 dostává knihovna akumula?ní kamna a je vymalováno. Stav fondu je /1982/ 8145 sv., 507 ?tená?ů z toho 203 d?tí, 3910 návšt?vníků za rok. Odebíráno bylo 46 titulů novin a ?asopisů. Knihy i ?asopisy byly hrazeny státem.

 

Situace se pon?kud m?ní v roce 1990, kdy po tzv." sametové revoluci" dochází všude k velkým zm?nám a to i v knihovnách. Dlouho o?ekávané politické uvoln?ní, svoboda tisku a projevu p?ináší velký nápor na ?tená?e množstvím nových tiskovin, novin a ?asopisů a i knih. N?které tituly a auto?i se u nás nesm?li d?íve vydávat, byly staženy z knihoven apod. Nyní se op?t vracejí, vydávají znovu, vychází i p?eklady, encyklopedie atd. Knihovny však místo o?ekávaného vzestupu musí bojovat s dalšími novými problémy a t?mi jsou hlavn? finance, neboť sou?asná spole?nost je hlavn? tržní. Ve?ejné knihovny za?ínají p?echázet pod nové z?izovatele a t?mi jsou m?sta ?i obce. Do kni hoven se dostává nová technika a to hlavn? Internet. V roce /?íjen/ l996 odchází dlouholetá knihovnice paní J. Stránská a po ní nastupuje Po mate?ské dovolené paní Jaroslava Dohnalová, která d?íve pracovala v M?stské knihovn? v Pod?bradech. V roce 1999 probíhá rozsáhlejší rekonstrukce knihovny/podlahy, dve?e, el. Vytáp?ní/. V roce 2000 dostává knihovna grantem ministerstav kultury po?íta? , který je pro ve?ejnost zp?ístupn?n po?átkem r. 2001 . ?tená?i a zájemci mohou využít služby internetu a ?tená?. katalog.